V praxi globalizace tedy znamená, že se pohybují lidé, zboží ale i informací po celém světě. Vzájemná komunikace mezi státy i celými kontinenty je značně jednodušší. Za to vděčíme rozvoji ve dvou odvětvích.
Prvním z nich je obor logistický, díky pokroku moderních technologií a novinkách v dopravě je cestování snazší než jindy. Ať už se jedná a transport osobní či nákladní, existuje mnoho způsobů, jak ho uskutečnit.
Dalším zasloužilým odvětvím je technika, lépe řečeno vznik emailu a následně i internetu. Ano, je to tak, první email byl poslán mnoho let předtím, než americké armáda přišla s online sítí. Díky tomuto vynálezu je komunikace napříč světem velmi snadná, rychlá a dostupná téměř pro každého.
Jaké jsou tedy její výhody?
V první řadě nám zajistila možnost obchodování mezi státy celého světa. Díky tomu máme přístup k mnohem většímu množství produktů. Zastánci globalizace také tvrdí, že vyváří konkurenční boj mezi firmami, což má za následek snížení ceny pro zákazníka. Také poskytuje chudým zemím šanci na rozvoj skrz nalákání investorů a velkých firem. Tím dojde ke zvýšení životní úrovně a zlepšení infrastruktury v zemi. Státní kasa profituje z daní a můžu se zaměřit na rozvoj oblasti. Dochází díky ní také k promíšení kultur a máme možnost dozvědět se více o vzdálených zemích. Velkou výhodou propojení celého světa je také mezistátní spolupráce na vysoké úrovni. Ať už se jedná o vědu a výzkum či o mezinárodní smlouvy.
Bohužel s sebou globalizace přinesla i jisté nevýhody.
Jejím základem by měl být volný obchod, v reálu k němu ale máme velmi daleko. Země uvalují daně a omezení na import určitých komodit. Okolo sto padesáti zemí na světe má přidané daně pro produktu z jiných zemí. Dalším problémem je přesun kapitálu a jeho koncentrace na daných místech. Firmy stěhují svou výrobu do zahraničí, kde je levnější pracovní síla. Zvětšuje se propast mezi chudými a bohatými a dochází k centralizovaní moci. Nadnárodní společnosti operující po celé Zemi tak mohou mít zásadní vliv na světovou ekonomiku.